Letos v létě jsem si vyzkoušel něco, co se jen tak někomu nepodaří. Všechno to začalo kolem května, kdy jsem přemýšlel nad tématem ročníkové práce. Vyhrála chemie. Věděl jsem ale, že na školní laboratoř je můj nápad moc složitý.
Nenechal jsem se odradit a zapojil se do programu SOČ. Napsal jsem paní Janě Krátké z VŠCHT, která mě propojila s Ing. Milošem Auersvaldem Ph.D., z Ústavu udržitelných paliv a zelené chemie.
Téma bylo na světě: Identifikace kontaminantů v pyrolýzních olejích z plastů a možnosti jejich odstranění s cílem výroby suroviny pro další zpracování. Zní to složitě, ale zkrátka jde o zkoumání nečistot v oleji ze zkapalněných plastů a hledání cest, jak je vyčistit pro další využití.
Na dva týdny jsem se tak stal prakticky vysokoškolákem. Každé ráno metro A na Dejvickou, budova A VŠCHT a 10 hodin denně v laboratoři – od osmi do sedmi, jen s krátkou pauzou na oběd.
Byla to vyčerpávající, ale úžasná zkušenost!
A jak celá práce dopadla? Na to si vy, i já musíte počkat do února. Držte mi palce!
Na závěr moc děkuji Hořickému gymnáziu, Lence Bednářové, své rodině, a hlavně panu doktoru Auersvaldovi za skvělé vedení.
Jan Musil, 3.A
