Foto Hořické gymnáziumFoto Hořické gymnáziumFoto Hořické gymnázium
 

První škola v přírodě na Hořickém gymnáziu

Začátkem listopadu jsme vyjeli na historicky první podzimní výjezd naší školy, a to na Studenov!

 Naše takzvaná „škola v přírodě“ byla plná vzdělávacích aktivit, od přírodovědných prací v terénu přes vlastivědný výlet do Vysokého nad Jizerou až po společné večerní čtení. Na Studenově jsme se rozhodně neflákali, mimo jiné proběhla také schůzka redakční rady školních sociálních sítí a skupina studentů se pod vedením učitelů angličtiny věnovala překladu školních webových stránek. Podzimní výjezd se nesl též v uměleckém duchu, neboť kromě filmového klubu jsme také nacvičovali divadlo a trénoval samozřejmě i školní sbor! Pracovali jsme skupinově – po třídách nebo zájmově napříč ročníky.

Největší výzvou však pro nás byl výlet do krkonošské tundry. Za deště jsme se pod vedením průvodců z KRNAPu vydali prozkoumávat krásy a taje naší přírody. Někdo půjčoval rukavice, někdo se zahříval hromadným obejmutím a někdo hřál ostatní svým úsměvem. Když jsme se vrátili do bezpečí naší chaty, měli jsme mokro v botách a v nohách přes 20 km. Ještě že na nás čekala ta nejlepší svíčková!

Ačkoliv jsme za celý výjezd nabyli znalosti z různých oborů, hlavně jsme si uvědomili, jak moc je důležité mít „kamaráda do deště“.

 
Klára Rejlková, 2.A

 

 

Jak jsme letos začali

Na nový školní rok jsme se my na Hořickém gymnáziu začali těšit a naplno připravovat už od poloviny srpna na prázdninovém pracovním výjezdu s některými studenty a téměř všemi učiteli. Týden nato nám ale do školního života vstoupil hluboký smutek. Při tragické dopravní nehodě nedaleko Hořic zemřel náš letošní maturant, věčně usměvavý Michal. Plakali jsme – spolu s Michalovými blízkými, kamarády, spolužáky, učiteli… A plakali jsme dlouho.
Přesto jsme se pokusili, především s ohledem na ty, kdo k nám nově přicházeli, pokračovat v plánování, těšení i úpravách prostor školy. Ze smutku nás postupně vytahovali všichni brigádníci, kteří dávali školu do pucu. A že jich bylo! I díky nim jsme si postupně uvědomovali, že úsměv skrze slzy přechází v radost ze vzájemného setkání i z povedené práce. Uklízelo se, sádrovalo, malovalo, věšely se držáky na televizní obrazovky, přesazovaly se květiny atd. U nás totiž platí, že co si neuděláme sami, často nemáme, a studenti se podílejí na přípravě, údržbě i úklidu prostor na začátku nového školního roku i v jeho průběhu. Školu se připravit podařilo a 1. září jsme odstartovali už osmý školní rok. Při společném focení na školní zahradě bylo vidět, jak hezky a přirozeně se rozrůstáme.
Další týden jsme si v projektovém dnu připomněli 11. září 2001 a začali se připravovat na úvodní adaptační výjezd. Na úvodňák vyjíždíme vždycky všichni a vlivem dlouhodobého uzavření škol jsme se trochu obávali, jestli bude na co navázat. Jednoduché to nebylo, přece jen nám průběžné akce velmi chyběly, ale podle prvních studentských ohlasů a našeho učitelského pohledu se povedlo, co mělo, potvrdilo, co se očekávalo, a i překvapilo, co se nečekalo. Povedlo se třeba stmelit školu po ročním výpadku a příchodu velkého počtu nováčků, povedlo se využít zkušenosti starších jednak při vedení kolektivu a také při předávání školních hodnot a principů, povedlo se provázat ročníky, povedlo se každý večer společně zhodnotit den a zazpívat si i v tak velkém počtu písničku u táboráku, povedly se mnohé připravené aktivity, Tomášova svíčková, rajská i Míč-burgery.

A co se nepovedlo? Víme, že vždycky je prostor pro zlepšení, ale zjištění, kde nás bota tlačí, si necháme pro sebe a tohle prádlo si vypereme ve škole. 🙂

Za Hořické gymnázium pro Hořický zpravodaj
Šárka Šandová

 
 
 
 
 

Ukázka několika videí naší školy: