Foto Hořické gymnáziumFoto Hořické gymnáziumFoto Hořické gymnázium

Ohlédnutí, nejen za expedicí

Úspěšný expediční výjezd uzavřel další školní rok, pro naši školu rok osmý. Byl to opět rok, v němž
bylo všechno jinak. A i když nám učitelům bylo jasné, že po covidovém uzavření škol to nebude rok
jednoduchý, přeci jen jsme nečekali, jak těžký bude.
Po prázdninovém ladění v Černém Dole jsme se na něj přesto těšili. Těšení ale téměř okamžitě, 23.
srpna, vystřídal dlouhý školní smutek. S Michalem, jehož život ukončila tragická nehoda nedaleko
Hořic, jsme se loučili bolestně.
Od září jsme pak postupně zjišťovali, jak moc se uzavírka škol podepsala na fungování školy – na
školním společenství, školních hodnotách, studijních návycích, vědomostech a výsledcích, obyčejné
slušnosti. Hledali jsme se. Hledali jsme, jak navazovat na školní tradice, jak spolu vycházet, hledali
jsme i hranice toho, co se může a co už ne. Vždycky to bylo chvilku dobré, a pak zase dost špatné. My
učitelé jsme z toho byli smutní, občas i zděšení, a nevěděli jsme, co s tím a jak dál.
Od podzimu pak opět covid, karantény, respirátory a velká nemocnost. Do distance/lockdownu nešla
tentokrát celá republika, ale do karantény jsme se posílali sami. Co bylo horší nebo lepší, nevím.
A pak se to, zhruba někdy v prosinci, možná v lednu začalo konečně obracet. Zazpívali jsme si na
schodech a pod schody, popřáli si k Vánocům. A když jsme s Jirkou jednou z kraje nového roku
odcházeli navečer domů z potemnělé školy, řekli jsme si, že je to za námi, že už to bude jenom lepší.
A ono to od té doby tak vážně je… 🙂

 

 

Po třech letech jsme školní rok konečně uzavírali expediční činností, resp. badatelskou výukou
v terénu. Pro studenty to byla velká neznámá, nikdo z nich expedici ještě nezažil, ti nejstarší byli při té
poslední v devítce základních škol. Pro všechny to tedy byla novinka, možná i výzva, a nikdo nevěděl,
jak to celé dopadne.
Tentokrát jsme vyjeli do Lipnice nad Sázavou, místa bohatého lesy, loukami, rybníky a zatopenými
lomy, místa nabitého historií, spjatého s výtvarným uměním i literaturou, plného květin a léčivých
bylin, ryb, žab, kopřiv, turistických značek, vos i klíšťat. Místa, kde své poslední roky dožil spisovatel
Jaroslav Hašek.
Před expedičním výjezdem si studentské týmy dostatečně dopředu vyberou téma spojené s místem,
promyslí cíle a výstupy, rozvrhnou práci, kontaktují tamní instituce, domluví návštěvy, rozhovory,
zajistí potřebné vybavení. Pak už „jen“ plní, co si předsevzaly. Často je ale potřeba plány změnit,
protože třeba něco zrovna odkvetlo, přišla bouřka, nebraly ryby nebo zabraly jen malé. Letos vzniklo
13 týmů, 13 zajímavých témat. Dostalo se i na společnou prohlídku hradu a Haškova domku.
Po návratu do školy bylo třeba dílo dokončit: vyhodnotit výsledky, přestříhat hraný film, přemluvit
komentář k dokumentu, vytisknout brožury, zpěvníky či letáky, přepracovat vytištěného průvodce,
oštítkovat a vystavit obrazy, upravit fotografie a nákresy, vylepšit modely, příručky, aplikace, dopsat
povídku a průvodní slova… A také připravit veřejnou prezentaci na hořické radnici. Za těch několik dní
toho studenti stihli tolik, že možná překvapili i sami sebe.
Závěrečný badatelský výjezd i prezentace výsledků v předposledním, horkém červnovém odpoledni
se zdařily velmi a studentům a doprovázejícím učitelům patří za jejich úsilí velké uznání!

Šárka Šandová

 

 

Červen jsme přivítali výjezdem do Štrasburku

Začátkem června jsme se vydali na exkurzi do Štrasburku. Nejdřív jsme si prohlédli obce na
alsaské vinné stezce a krajinu podél Rýna. V samotném Štrasburku jsme obdivovali katedrálu
Notre Dame a městskou část La Petit France. Viděli jsme také několik sídel důležitých
evropských orgánů, například sídlo Rady Evropy nebo Evropský soud pro lidská práva. Hlavně
jsme ale navštívili Evropský parlament!
Zúčastnili jsme se přednášky o fungování Europarlamentu a setkali se s paní europoslankyní
Ditou Charanzovou, na jejíž pozvání jsme do Evropského parlamentu přijeli. Dále jsme také
měli možnost nahlédnout do plenárního zasedání.
Exkurze utekla jako voda, a než jsme se stihli rozkoukat, byl čas jet domů. Cestu zpět jsme si
zpříjemnili zastávkou v Baden-Badenu. Výlet jsme si užili a děkujeme našim spolužákům ze
třetího ročníku, kteří exkurzi do Europarlamentu vyhráli v soutěži!

Klára Rejlková, 2. ročník

 

 

 

Přijímací řízení na Hořickém gymnáziu

V příštím školním roce budeme do 1. ročníku čtyřletého studia přijímat maximálně 20 studentů, tedy jen jednu třídu. Rozhodli jsme se tak z několika důvodů, přestože zájem o studium každoročně stoupá. Jednak už je nám těsná školní budova, jednak chceme zachovat podobu školního života, ráz školy.

Veškeré informace ohledně přijímacího řízení jsou zveřejněny na školních webových stránkách


Tříkrálový výšlap

Po dvou „uzavřených“ letech se nám podařilo navázat na tradici zimních, novoročních či tříkrálových školních výšlapů kolem Hořic.

Vyšli spolu do přírody studenti současní i bývalí, rodiče současní i bývalí, učitelé současní i bývalí, a kromě vlastních dětí byla zastoupena dokonce i vnoučata. Psi se účastnili dva, cukroví jsme si navzájem dojedli.

A za rok si takhle neformálně vyšlápneme zase.


 

 

Přejeme všem našim studentům, absolventům, rodičům a příznivcům pokojné vánoční svátky, radostnou mysl, pevné zdraví a naději ve smířlivý a milostivý rok 2022.
 
Za všechny z Hořického gymnázia srdečně
Šárka Šandová
 

P.S. Letos zkusíme po dvou letech navázat na tradiční novoroční či tříkrálové školní výšlapy. Sejdeme se jako vždy u hořického zámečku (vedle prodejny Lidl) v sobotu 8. 1. 2022 v 9 hodin a půjdeme, kam nás nohy ponesou a kolega Jiří určí. Nesnědené cukroví vezměte s sebou, vzájemně si od něj pomůžeme. Těšíme se na viděnou 🙂

 
 
 
 

První škola v přírodě na Hořickém gymnáziu

Začátkem listopadu jsme vyjeli na historicky první podzimní výjezd naší školy, a to na Studenov!

 Naše takzvaná „škola v přírodě“ byla plná vzdělávacích aktivit, od přírodovědných prací v terénu přes vlastivědný výlet do Vysokého nad Jizerou až po společné večerní čtení. Na Studenově jsme se rozhodně neflákali, mimo jiné proběhla také schůzka redakční rady školních sociálních sítí a skupina studentů se pod vedením učitelů angličtiny věnovala překladu školních webových stránek. Podzimní výjezd se nesl též v uměleckém duchu, neboť kromě filmového klubu jsme také nacvičovali divadlo a trénoval samozřejmě i školní sbor! Pracovali jsme skupinově – po třídách nebo zájmově napříč ročníky.

Největší výzvou však pro nás byl výlet do krkonošské tundry. Za deště jsme se pod vedením průvodců z KRNAPu vydali prozkoumávat krásy a taje naší přírody. Někdo půjčoval rukavice, někdo se zahříval hromadným obejmutím a někdo hřál ostatní svým úsměvem. Když jsme se vrátili do bezpečí naší chaty, měli jsme mokro v botách a v nohách přes 20 km. Ještě že na nás čekala ta nejlepší svíčková!

Ačkoliv jsme za celý výjezd nabyli znalosti z různých oborů, hlavně jsme si uvědomili, jak moc je důležité mít „kamaráda do deště“.

 
Klára Rejlková, 2.A

 

 

Jak jsme letos začali

Na nový školní rok jsme se my na Hořickém gymnáziu začali těšit a naplno připravovat už od poloviny srpna na prázdninovém pracovním výjezdu s některými studenty a téměř všemi učiteli. Týden nato nám ale do školního života vstoupil hluboký smutek. Při tragické dopravní nehodě nedaleko Hořic zemřel náš letošní maturant, věčně usměvavý Michal. Plakali jsme – spolu s Michalovými blízkými, kamarády, spolužáky, učiteli… A plakali jsme dlouho.
Přesto jsme se pokusili, především s ohledem na ty, kdo k nám nově přicházeli, pokračovat v plánování, těšení i úpravách prostor školy. Ze smutku nás postupně vytahovali všichni brigádníci, kteří dávali školu do pucu. A že jich bylo! I díky nim jsme si postupně uvědomovali, že úsměv skrze slzy přechází v radost ze vzájemného setkání i z povedené práce. Uklízelo se, sádrovalo, malovalo, věšely se držáky na televizní obrazovky, přesazovaly se květiny atd. U nás totiž platí, že co si neuděláme sami, často nemáme, a studenti se podílejí na přípravě, údržbě i úklidu prostor na začátku nového školního roku i v jeho průběhu. Školu se připravit podařilo a 1. září jsme odstartovali už osmý školní rok. Při společném focení na školní zahradě bylo vidět, jak hezky a přirozeně se rozrůstáme.
Další týden jsme si v projektovém dnu připomněli 11. září 2001 a začali se připravovat na úvodní adaptační výjezd. Na úvodňák vyjíždíme vždycky všichni a vlivem dlouhodobého uzavření škol jsme se trochu obávali, jestli bude na co navázat. Jednoduché to nebylo, přece jen nám průběžné akce velmi chyběly, ale podle prvních studentských ohlasů a našeho učitelského pohledu se povedlo, co mělo, potvrdilo, co se očekávalo, a i překvapilo, co se nečekalo. Povedlo se třeba stmelit školu po ročním výpadku a příchodu velkého počtu nováčků, povedlo se využít zkušenosti starších jednak při vedení kolektivu a také při předávání školních hodnot a principů, povedlo se provázat ročníky, povedlo se každý večer společně zhodnotit den a zazpívat si i v tak velkém počtu písničku u táboráku, povedly se mnohé připravené aktivity, Tomášova svíčková, rajská i Míč-burgery.

A co se nepovedlo? Víme, že vždycky je prostor pro zlepšení, ale zjištění, kde nás bota tlačí, si necháme pro sebe a tohle prádlo si vypereme ve škole. 🙂

Za Hořické gymnázium pro Hořický zpravodaj
Šárka Šandová

 
 
 
 
 

Ukázka několika videí naší školy:

 
Foto Hořické gymnáziumFoto Hořické gymnáziumFoto Hořické gymnázium