Jak postupovat, má-li žák/žákyně výukové či výchovné obtíže promítající se do školního prostředí?
V případě, že pozorujete jakékoli potíže u Vašeho dítěte spojené se školní prací, je výhodné se v první řadě obrátit na příslušného vyučujícího, třídního učitele, případně výchovného poradce. Ti všichni dobře znají vaše dítě a mohou Vám i jemu účinně pomoci.
Může dojít i k situaci, kdy tyto potíže zjistí u žáka vyučující. V tomto případě informuje škola zákonného zástupce žáka a společně hledají nápravu potíží.
Prvním krokem je tzv. první stupeň podpůrných opatření – Plán pedagogické podpory (PLPP), který může škola poskytovat i bez doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a na neomezenou dobu. Jedná se například o více času na práci, zkrácení zadání, využívání zápisu pomocí PC, preference ústního či písemného zkoušení, individuální podpora k zacílení pozornosti apod. S jeho náplní je seznámen žák, jeho zákonný zástupce a všichni vyučující podílející se na realizaci plánu. Škola úspěšnost opatření zahrnutých v plánu průběžně vyhodnocuje. Pokud na základě uskutečnění opatření popsaných v plánu dojde ke zlepšení situace, škola pokračuje v osvědčeném přístupu po celou dobu, kdy obtíže přetrvávají.
Pokud však tato opatření nepostačují, škola doporučí vyšetření v poradenském zařízení.
Zákonný zástupce si vybere PPP, telefonicky ji kontaktuje, domluví si termín a informuje školu.
Škola vyplní tzv. Sdělení střední školy a zašle vybrané poradně. Zde jsou uvedeny potíže žáka ve vzdělávání, realizovaná podpůrná opatření a návrhy dalších opatření vedoucích ke zlepšení situace.
PPP na základě informací ze školy a vyšetření v poradně vypracuje Doporučení školského poradenského zařízení. Zákonný zástupce, který má zájem o zohlednění žáka na základě vzdělávacích potřeb, zajistí doručení tohoto doporučení škole.
Žáci s tímto doporučením jsou vzděláváni v rámci individualizovaného přístupu (Individuální vzdělávací plán IVP) nebo formou vypracovaného Plánu pedagogické podpory (PLPP), a to po celou dobu trvání obtíží.
U žáků, kteří mají v závěru uvedeno, že se jedná o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami typu zdravotního znevýhodnění či zdravotního postižení, bude, v souvislosti s ukončením doby platnosti Doporučení, zpravidla provedeno kontrolní vyšetření. To by mělo proběhnout v rámci tzv. přechodného období, které činí dva roky. Pro žáky zdravotně postižené je většinou vypracován individuální vzdělávací plán, který je jednou ročně poradnou vyhodnocován, u žáků zdravotně znevýhodněných záleží na míře přetrvávání obtíží, zda je kontrolní vyšetření v poradně školou vyhodnoceno jako potřebné, či zda je dostatečné podporu poskytnout v rámci plánu pedagogické podpory, který vypracuje škola.
Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Školní neúspěšnost je chápána jako selhání v podmínkách školního vzdělávacího programu nejen špatným prospěchem, ale také vytvářením negativních psychických postojů a emočních stavů ve vztahu k vlastnímu učení, ke vzdělávání, k učitelům a ke škole vůbec.
Strategie škola volí individuálně na základě diagnostiky a zjištěných potřeb žáků. S žáky ohroženými školní neúspěšností pracuje výchovný poradce ve spolupráci se školním metodikem prevence, třídními učiteli a vyučujícími jednotlivých předmětů a žákovými zákonnými zástupci.
Důležité je předcházení této neúspěšnosti. Jedná se o:
- pravidelnou docházku do školy
- systematickou přípravu na vyučování
- plnění zadaných úkolů
- ověřování získaných znalostí a dovedností
- propojování s dalšími předměty a jejich aplikace
Školní neúspěch je často spojen s narůstající absencí a následně neplněním povinností žáka ve škole.
Žák je ohrožen školním neúspěchem, když:
- obdrží na vysvědčení dvě a více nedostatečných
- je nehodnocen ze tří nebo více předmětů
- dlouhodobě neplní zadané úkoly
- není připuštěn k maturitní zkoušce
- neuspěje u maturitní zkoušky ze dvou nebo více předmětů
- svým chováním a jednáním soustavně porušuje školní řád a hrozí mu podmíněné vyloučení
Žák je neúspěšný, když:
- obdrží na vysvědčení ve druhém pololetí 3 nebo více nedostatečných
- neuspěje u maturitní zkoušky ani při druhém opravném termínu a nezíská maturitní vysvědčení
- předčasně ukončí studium
- je vyloučen ze školy
Rizikové faktory pro žáky ohrožené školní neúspěšností
- nerespektování a neustálé porušování pravidel
- nesystematická příprava
- zdravotní problémy
- přestup z jiné školy (změna ŠVP a stylu práce – podmínkový systém)
- malá motivace, nedostatečná vůle, malá nebo žádná zodpovědnost
- žák – cizinec, odlišný rodný jazyk
- obtížná životní situace
- chybějící spolupráce se zákonnými zástupci
Řešení školní neúspěšnosti
Základem je vzájemná spolupráce všech zúčastněných, kteří mohou se žákem pracovat, pozitivní klima školy, důvěra žáků a zákonných zástupců a aktivní přístup a zájem učitelů o žáky. Učitelé jednotlivých předmětů upozorní na neúspěšnost žáků třídního učitele, ten kontaktuje zákonné zástupce a nabídne osobní setkání s přítomností poradenských pracovníků školy (výchovný poradce, metodik prevence rizikového chování), žáka a vedení školy.
Je nutná správná diagnostika příčin: analýza žákových možnosti, učebního stylu, vzdělávacích potřeb, osobních postojů ke škole, vzdělávání a učitelům.
Na základě diagnostiky a zjištěných potřeb žáka volíme tato možná opatření:
- individuální přístup
- individuální konzultace (jednotliví učitelé)
- nabídka individuálního či skupinového doučování (např. matematické středeční „dýchání“)
- vytvoření podpůrného studijního harmonogramu k doplnění a zvládnutí učiva
- pravidelný kontakt s rodiči žáka (je-li zájem z jejich strany)
- podpůrné aktivity – akceptování osobního tempa žáka, využití PC, ústní přezkoušení…
Po selhání všech zmíněných opatření je možné požádat o opakování ročníku.
Výchovný poradce vede evidenci žáků, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem. Učitelé předávají záznamy třídnímu učiteli, který je předává výchovnému poradci.
Podpůrné aktivity a výsledky žáků jsou průběžně vyhodnocovány na pedagogických radách.
Blanka Dočekalová, výchovná poradkyně a Lenka Bednářová