09
ŘíJ
2019

Stezka korunami stromů

Když se ráno vzbudím, najím se, ustrojím se a rychle běžím do koupelny udělat ranní hygienu. Trochu nestíhám, a tak vezmu batoh a utíkám do školy. Přijdu před školu, kde už čeká náš autobus. Všichni se sejdeme a paní učitelka začne říkat instrukce k výletu. V autobusu si sedám vedle Týny.
Cestou nemám co dělat, tak poslouchám písničky, povídám si se spolužáky a nakonec vytáhnu i svačinu.

Když dorazíme do našeho cíle, rozdělíme se do skupin. Já měla ve skupině Týnu a Bořka. Z Montessori třídy nám přidělí tři malé školačky.
Projdeme vchodem a ocitneme se na začátku stezky. Všechny děti se nám okamžitě rozutíkají dopředu. Jdou hrozně rychle a my je skoro nemůžeme dohnat. Po cestě se zastavujeme u různých stanovišť s obrázky nebo tabulkami. Holky si po cestě zpívají, křičí a blbnou. Nemáme s nimi trpělivost, a tak na ně občas promluvíme trochu důrazněji.

Jakmile začínáme trošku stoupat výš, tak výrazně zpomalíme, protože Bořek se bojí výšek. Po malých krůčcích dorážíme nahoru. Když se konečně vyhrabeme na vrchol a sedneme si na lavičku, rozbalíme naše svačiny. Chvilku tam sedíme, pak pobalíme děti a jdeme pomalu dolů. Po cestě potkáme jednu z učitelek Montessori, které děti předáme a jdeme si sednou do restaurace, kde si všichni dáme zasloužené kafe… 🙂

Laura