Barvy podzimu (epická báseň se scénickými poznámkami)

(Mírně zažloutlá středočeská krajina někdy koncem září. Onen rok se dá předpokládat brzký příchod ladovské zimy. Na větvi u cesty sedí Turdus philomelos, po cestě přichází tulák v rozverné náladě. Z rozšlapaných bot mu vykukují špičky palců, je oblečen do chodského lidového kroje a na zádech nese tlumok. Na hlavě má starou pomačkanou buřinku.)
(Tulák k ptáčkovi) Bude zima, bude mráz,
kam se ptáčku, kam schováš?
(Ptáček k tulákovi, během hovoru si natřásá peří a oždibuje pámelník, na kterém sedí.)
Schovám já se do bezu,
až přestane, vylezu.
(Vypravěč v podobě dominantního shnilého pařezu u cesty.)
Jenže bez má jiné plány, a ptáčci jsou malí páni,
neb mráz může i bez spálit,
proto je lepší se na jih vzdálit.
(Pro ptáčka, pochopitelně.)
(Krajina potemní, zaduje vítr.)
(Tulák se zeširoka rozkročí, svraští obočí a hledě na drozda, začne kázat.)
Temná noc a tichý kraj, jenom jelen troubí dál.
Hlásí, že se zima blíží, a že on na laň pohlíží;
Tuze rád by potomstvo.

Však nyní zpět k vážným věcem, k našim stromům listnatým.
Jak už tady dříve řek´ jsem, oni vědí copak s tím.
Kvůli krátkým světlým dnům, rozkládá se chlorofyl,
ale to bys ve svém peří, jenom těžko pochopil.
(Drozd uraženě)
Ty si myslíš, že nic nevím, ty člověče skopová,
tvá hlava, jak tak na ni hledím, bude ze mě hotová.
(Začne rozčíleně pobíhat po větvi tam a zpátky a vychrlí)
Zelené zbarvení listů je způsobeno chlorofylem
(získal svůj název z řeckého chloros – zelený).
Ten v době vegetace zachycuje sluneční záření a díky fotosyntéze vytváří látky důležité pro fungování rostliny. Listy ovšem obsahují i žlutá a oranžová barviva, což jsou karotenoidy. (Jde o v tucích rozpustné organické látky ze skupiny tetraterpenoidů. Za svoji barevnost vděčí řetězci konjugovaných dvojných vazeb. Dělí se na dvě základní skupiny: karoteny (červené barvivo) a kyslíkaté sloučeniny (alkoholy, ketony apod.) odvozené od karotenů, které se nazývají xanthofyly (žluté barvivo). V rostlinách se vyskytují v chromoplastech, což jsou plastidy, ve kterých neprobíhá fotosyntéza, nebo jsou vázané na vnitřní obalovou membránu chloroplastů a na membrány thylakoidů, kde chrání fotosyntetický aparát před poškozením.) S postupujícím podzimem klesá aktivita fotosyntézy, začíná se rozkládat chlorofyl. To dává vystoupit žlutým a oranžovým barvivům. Ty jsou proti rozkladu podstatně odolnější a zůstávají v listech i po rozkladu chlorofylů. Červené zabarvení způsobují barviva antokyany. (Ve vodě rozpustné pigmenty ve vakuolách některých buněk. Patří ke flavonoidům, v rostlinách se vyskytují ve formě glykosidů, jejich aglykonová (necukerná) část se označuje jako antokyanidin. Barva se mění v závislosti na pH. Kyselé roztoky antokyanů bývají červené, neutrální fialové a zásadité modré. Používají se v potravinářství jako barvivo E163.) Nutno ovšem dodat, že především probíhá transport mnohých hodnotných látek z listů do trvalých částí stromu, kde zůstanou uložené až do jara. Poté se použijí na stavbu nových listů.
To koukáš, ty troubo!
(Tulák, nepřestávaje lapat po dechu, zmateně vykoktá)
Věru bych nejradši zalezl do díry, nemám již v sebe ni za mák víry.
Jsi zvíře, či zakletý RNDr.?
Má hlava se z toho snad nesebere.
(Drozd s uspokojením v hlase)
Můj děd je již třicet let vycpaný,
ve škole mu Hynek říkají.
Já kolikrát potají pietně,
hltal jsem poznání dietně;
Tam u něj na návštěvě.
(Tulák s obdivným výrazem smeká klobouk.)
Děkuji upřímně náhodě, která mě zavedla až k tobě.
(Padá na kolena, spíná ruce.)
Teď vím již, co je smyslem žití;
pořád se něčemu divit, až dokonce bytí.
(Mraky se roztrhnou a tuláka zalije záře podzimního slunka. V dáli zahřmí, zní skladba Johanna Strausse syna – Na krásném modrém Dunaji. Tulák vstane, radostně poskočí a úvozem se čile vydá směrem k vesnici. Drozd rozpustile poskakuje po pámelníku (Symphoricarpos albus). Vypravěč v podobě dominantního shnilého pařezu se tajemně usměje a pokývá bradou z choroše, čímž vypudí z úkrytu masitou mnohonožku. Drozd zpozorní, roztáhne křídla, uloví ji, a odlétá vstříc novým zážitkům. Opona. Na poslední chvíli zavyje vlk.)

Jonáš, 3.A

Zdroje:
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=468 https://www.em.muni.cz/vite/9688-proc-listnate-stromy-opadaji-a-jehlicnany-ne
https://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=2365
http://www.nasiptaci.info/ptaci-rady/ptaci-obecne/stehovavy-ptaci/