{"id":13530,"date":"2020-04-18T13:09:04","date_gmt":"2020-04-18T12:09:04","guid":{"rendered":"http:\/\/www.gymhorice.cz\/?p=13530"},"modified":"2020-11-18T13:12:00","modified_gmt":"2020-11-18T12:12:00","slug":"jak-se-dela-evoluce-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/?p=13530","title":{"rendered":"Jak se d\u011bl\u00e1 evoluce"},"content":{"rendered":"

Jan Zrzav\u00fd, David Storch, Stanislav Mihulka<\/em><\/p>\n

Diverzita \u2013 \u010d\u00e1st p\u00e1t\u00e1<\/span><\/strong><\/p>\n

GALAP\u00c1GY A AFRICK\u00c1 JEZERA<\/strong>
\nCharles Darwin dorazil roku 1837 na Galap\u00e1gy na sv\u00e9 lodi Beagle a zjistil mimo jin\u00e9, \u017ee zde \u017eij\u00ed tzv. zemn\u00ed p\u011bnkavy rodu Geospiza a n\u011bkolik p\u0159\u00edbuzn\u00fdch druh\u016f. Pt\u00e1ci byli o\u010dividn\u011b bl\u00edzce p\u0159\u00edbuzn\u00ed, ale ka\u017ed\u00fd druh m\u011bl jinak p\u0159izp\u016fsoben\u00fd zob\u00e1k k z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed potravy. Dnes v\u00edme, \u017ee \u0161lo o jednoho p\u0159edka, kter\u00fd poch\u00e1zel ze St\u0159edn\u00ed \u010di Ji\u017en\u00ed Ameriky zhruba p\u0159ed 2,3 miliony let, tedy v dob\u011b, kdy v t\u00e9to oblasti prob\u00edhaly drastick\u00e9 klimatick\u00e9 zm\u011bny a vznikala Panamsk\u00e1 \u0161\u00edje.
\nDiverzita je snad nejn\u00e1padn\u011bj\u0161\u00edm rysem \u017eivota na zemi. M\u016f\u017eeme ji pozorovat v\u0161ude \u2013 od rozmanitosti molekul\u00e1rn\u00edch mechanism\u016f zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00edch \u017eivotn\u00ed funkce a\u017e po rozmanitost typ\u016f ekologick\u00fdch spole\u010denstev na zemsk\u00e9m povrchu.<\/p>\n

CO JE TO DRUH<\/strong>
\nExistuje n\u011bkolik des\u00edtek definic druhu, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich nen\u00ed \u00fapln\u011b vyhovuj\u00edc\u00ed. Pokud \u0159\u00edk\u00e1me v evolu\u010dn\u00ed biologii \u201cdruh\u201d, mysl\u00edme t\u00edm jakousi nejmen\u0161\u00ed skupinu jedinc\u016f, kte\u0159\u00ed pro\u0161li spole\u010dnou evoluc\u00ed odd\u011bleni od ostatn\u00edch druh\u016f. Ale jak m\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt, \u017ee to tak opravdu je? Jak pozn\u00e1me, \u017ee skupina jedinc\u016f pro\u0161la evoluc\u00ed odd\u011blenou od jin\u00e9 skupiny jedinc\u016f? V\u0161echny tyto probl\u00e9my se pokusil vy\u0159e\u0161it zoolog Ernst Mayr, kter\u00fd na dlouh\u00e1 desetilet\u00ed ur\u010dil, jak\u00fdm sm\u011brem p\u016fjde b\u00e1d\u00e1n\u00ed o biodiverzit\u011b. Podle n\u011bho je spole\u010dn\u00e1 evoluce u sexu\u00e1ln\u011b se rozmno\u017euj\u00edc\u00edch druh\u016f je zaji\u0161t\u011bna v\u00fdm\u011bnou genetick\u00e9 informace mezi nimi. Druh je potom takov\u00e1 skupina jedinc\u016f, kte\u0159\u00ed se mezi sebou mohou k\u0159\u00ed\u017eit a maj\u00ed plodn\u00e9 potomstvo. Tato teorie je sice dobr\u00e1, ale ani ona nezahrnuje v\u0161e. T\u0159eba zanedb\u00e1v\u00e1 nepohlavn\u011b se rozmno\u017euj\u00edc\u00ed organismy.
\nMnohem v\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem je ale to, \u017ee to \u010dasto nelze aplikovat na re\u00e1ln\u00e9 organismy, kter\u00e9 v p\u0159\u00edrod\u011b pozorujeme. Pokud toti\u017e dva druhy \u017eij\u00ed na \u00fapln\u011b odli\u0161n\u00fdch m\u00edstech, tak je jasn\u00e9, \u017ee se mezi sebou k\u0159\u00ed\u017eit nemohou, ale m\u00e1me je tedy rovnou klasifikovat jako odli\u0161n\u00e9 druhy? Je toti\u017e mo\u017en\u00e9, \u017ee pokud by p\u0159ek\u00e1\u017eka mezi nimi zmizela, tak by mo\u017en\u00e1 bez probl\u00e9m\u016f splynuly. Tak\u017ee to vypad\u00e1, \u017ee k ur\u010den\u00ed, zda se jedn\u00e1 o dva druhy, pot\u0159ebujeme laborato\u0159. Zde ale vyst\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed probl\u00e9m, nebo\u0165 v laborato\u0159i jde zk\u0159\u00ed\u017eit kdeco. Tedy i druhy, kter\u00e9 by se ve voln\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b nikdy nek\u0159\u00ed\u017eily. Probl\u00e9m je i v tom, \u017ee ka\u017ed\u00fd druh vykazuje jistou vnitrodruhovou variabilitu. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f jde o pozvoln\u00e9 zm\u011bny n\u011bjak\u00e9ho znaku nap\u0159\u00ed\u010d jeho are\u00e1lem roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed (tygr sm\u011brem na sever je v\u011bt\u0161\u00ed, sv\u011btlej\u0161\u00ed a m\u00e1 men\u0161\u00ed t\u011bln\u00ed v\u00fdr\u016fstky). V praxi se tyto probl\u00e9my \u0159e\u0161\u00ed tak, \u017ee se za druhy pova\u017euj\u00ed ty skupiny jedinc\u016f, kter\u00e9 se od sebe n\u011bjak li\u0161\u00ed, p\u0159esto \u017ee \u017eij\u00ed sympatricky a mohou se setk\u00e1vat. V posledn\u00ed dob\u011b se proto v\u017e\u00edv\u00e1 odli\u0161n\u00e9 pojet\u00ed druhu, takzvan\u00fd fylogenetick\u00fd druh. Jde o skupinu jedinc\u016f (r\u016fzn\u00e9ho v\u011bku a pohlav\u00ed) sd\u00edlej\u00edc\u00edch ur\u010dit\u00fd unik\u00e1tn\u00ed znak, kter\u00fd se u jin\u00fdch jedinc\u016f nevyskytuje. V praxi to vede k tomu, \u017ee alopatrick\u00e9 populace, odli\u0161en\u00e9 jen drobn\u00fdmi, zato unik\u00e1tn\u00edmi znaky, se st\u00e1vaj\u00ed samostatn\u00fdmi druhy.<\/p>\n

DRUHOV\u00c9 BOHATSTV\u00cd ZEM\u011a<\/strong>
\nJe v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee se nev\u00ed, kolik druh\u016f \u017eije na Zemi. Je jich pops\u00e1no asi 2 miliony a dlouho se pova\u017eovalo, \u017ee jich celkem o moc v\u00edc nen\u00ed. Roku 1982 v\u0161ak entomolog Terry Erwin odhadl celkov\u00fd po\u010det druh\u016f \u010dlenovc\u016f na 30 milion\u016f. Toto \u010d\u00edslo by pak pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159edstavovalo i celkov\u00fd po\u010det v\u0161ech druh\u016f na Zemi, proto\u017ee a\u017e do ned\u00e1vna se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee v\u011bt\u0161inu druh\u016f tvo\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b \u010dlenovci. Erwin k tomuto po\u010dtu do\u0161el tak, \u017ee post\u0159\u00edkal 19 strom\u016f v tropick\u00e9m lese v Panam\u011b insekticidem, n\u00e1sledn\u011b spadan\u00e9 brouky sesb\u00edral a pot\u00e9 u\u017e jen po\u010d\u00edtal. N\u00e1sledovalo 20 let dohad\u016f, dokud se jeho v\u00fdzkum nepoda\u0159ilo ov\u011b\u0159it. To se povedlo ekologick\u00e9 stanici v Nagad\u011b na severn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Papuy-Nov\u00e9 Guineje, kterou \u0159\u00edd\u00ed \u010ce\u0161i. Uk\u00e1zalo se, \u017ee jeho odhady byly velmi p\u0159ehnan\u00e9, proto\u017ee n\u011bkter\u00fd hmyz, kter\u00fd on po\u010d\u00edtal, tak jen korunami strom\u016f prol\u00e9tal a plno dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed. Nakonec se uk\u00e1zalo, \u017ee se jedn\u00e1 asi o 4 a\u017e 6 milion\u016f druh\u016f suchozemsk\u00fdch \u010dlenovc\u016f. Posledn\u00ed dobou se ale objevily n\u00e1zory, \u017ee \u010dlenovci nejsou nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed druh organism\u016f, ale jsou j\u00edm hl\u00edstice. O nich bohu\u017eel ale nev\u00edme skoro nic, a tak nem\u016f\u017eeme s jistotou \u0159\u00edct, zda je to pravda. Obecn\u011b ale plat\u00ed, \u017ee \u010d\u00edm men\u0161\u00ed je organismus, t\u00edm m\u00e9n\u011b druh\u016f u n\u011bj zn\u00e1me.
\nTo v\u0161e plat\u00ed pro pohlavn\u011b se rozmno\u017euj\u00edc\u00ed eukaryotn\u00ed organismy, u nich\u017e jsme schopni v\u016fbec druhy rozli\u0161ovat. U nepohlavn\u011b se rozmno\u017euj\u00edc\u00edch organism\u016f jako jsou r\u016fzn\u00e9 skupiny bakteri\u00ed, ur\u010dujeme druhy jen podle povrchn\u00edch krit\u00e9ri\u00ed. Nav\u00edc nar\u00e1\u017e\u00edme na dal\u0161\u00ed probl\u00e9m a to, \u017ee se o existenci takov\u00fdch druh\u016f skoro nem\u016f\u017eeme dozv\u011bd\u011bt. Daj\u00ed se zkoumat a\u017e tehdy, pokud se n\u00e1m je poda\u0159\u00ed kultivovat v laborato\u0159i. To ale nen\u00ed v\u016fbec lehk\u00e9 a u mnoha druh\u016f n\u00e1m to nejde. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee nap\u0159\u00edklad v 1 gramu p\u016fdy se nach\u00e1z\u00ed 4 000-5 000 druh\u016f mikroorganism\u016f.
\nNa\u0161e hlubok\u00e1 neznalost skute\u010dn\u00e9ho slo\u017een\u00ed zemsk\u00e9 biodiverzity v\u0161ak netkv\u00ed jen v neznalosti po\u010dtu druh\u016f. Druhy jsou tak\u00e9 r\u016fzn\u011b star\u00e9 a t\u00edm p\u00e1dem r\u016fzn\u011b „cenn\u00e9“ pro pozn\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Pokud nap\u0159\u00edklad zjist\u00edme, \u017ee bodl\u00edni a zlatokrti nejsou p\u0159\u00edbuzn\u00ed je\u017ek\u016f a krtk\u016f, ale slon\u016f, tak zjist\u00edme, \u017ee diverzita savc\u016f je v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jsme \u010dekali bez toho, abychom museli objevit nov\u00fd druh.<\/p>\n

JAK JSOU DRUHY VZ\u00c1JEMN\u011a ODD\u011aLENY<\/strong>
\nDruhy jsou soubory jedinc\u016f, jejich\u017e spole\u010dn\u00e1 evoluce je zaji\u0161t\u011bna vz\u00e1jemn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017een\u00edm, tedy p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00edm genetick\u00e9 informace z jedince na jedince. K reproduk\u010dn\u00ed izolaci mezi jedinci m\u016f\u017ee doj\u00edt mnoha zp\u016fsoby. Jedinci se mus\u00ed potkat, rozpoznat se jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci stejn\u00e9ho druhu a opa\u010dn\u00e9ho pohlav\u00ed, jejich chov\u00e1n\u00ed mus\u00ed sm\u011b\u0159ovat ke kopulaci. Kopulace tak\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt mechanicky uskute\u010dniteln\u00e1, nebo\u0165 ka\u017ed\u00fd druh m\u00e1 jinak tvarovan\u00e9 genit\u00e1lie. Pokud je \u0161patn\u00e1 komunikace mezi spermi\u00ed a vaj\u00ed\u010dkem nebo pokud vaj\u00ed\u010dko odm\u00edtne spermii, tak tak\u00e9 nedojde k oplozen\u00ed. Pokud u\u017e k oplozen\u00ed dojde, tak st\u00e1le nen\u00ed vyhr\u00e1no, proto\u017ee zygota m\u016f\u017ee zahynout, \u0161patn\u011b se vyv\u00edjet, \u010di vznikl\u00ed hybridi jsou m\u00e1lo \u017eivotaschopn\u00ed nebo steriln\u00ed. K hybridizaci doch\u00e1z\u00ed velmi \u010dasto u rostlin (nap\u0159\u00edklad invazn\u00ed druhy). Takov\u00e9 rostliny pot\u00e9 maj\u00ed hybridn\u00ed chromozomovou sadu, kterou nelze rozd\u011blit na poloviny, ale kdy\u017e se ud\u011bl\u00e1 jej\u00ed dvojn\u00e1sobek, \u010dty\u0159n\u00e1sobek nebo dokonce osmin\u00e1sobek, tak u\u017e rozd\u011blit jde snadno. Jenom\u017ee i toto m\u00e1 h\u00e1\u010dek a to, \u017ee se takto vznikl\u00fd hybrid nem\u016f\u017ee k\u0159\u00ed\u017eit s oby\u010dejn\u00fdmi (nehybridizovan\u00fdmi) rostlinami, ale zase jenom s hybridy. Rostliny ale z\u00e1rove\u0148 mohou vyu\u017e\u00edvat i vegetativn\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed a t\u00edm vznik\u00e1 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u201enov\u00fdch druh\u016f\u201c (jenom pampeli\u0161ek je asi 100 druh\u016f).
\nU alopatrick\u00e9 speciace je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed geografick\u00e1 izolace populac\u00ed. Nap\u0159\u00edklad kdy\u017e jejich teritorium rozd\u011bl\u00ed mo\u0159e a kdy\u017e se pak jedinci po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b zase potkaj\u00ed, tak u\u017e se mezi sebou nemohou rozmno\u017eovat. Druh\u00fdm zp\u016fsobem je speciace sympatrick\u00e1, kdy se dan\u00fd druh specializuje na n\u011bjak\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zdroj\u016f v\u00edce vz\u00e1jemn\u011b neslu\u010diteln\u00fdmi zp\u016fsoby. Nen\u00ed to tak jednoduch\u00e9 jako p\u0159edchoz\u00ed p\u0159\u00edpad, proto\u017ee se je\u0161t\u011b mus\u00ed zajistit, aby se r\u016fzn\u011b specializovan\u00ed jedinci mezi sebou nek\u0159\u00ed\u017eili, kdy\u017e jejich rozd\u00edly je\u0161t\u011b nejsou tak velk\u00e9.<\/p>\n

JAK DOKON\u010cIT SPEClACI<\/strong>
\nJe jasn\u00e9, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed k\u0159\u00ed\u017een\u00ed druh\u016f, pokud vznikaj\u00ed steriln\u00ed \u010di m\u00e1lo \u017eivotaschopn\u00ed jedinci, zabr\u00e1nit, pon\u011bvad\u017e se pak zbyte\u010dn\u011b pl\u00fdtv\u00e1 energi\u00ed a sami\u010d\u00edmi gametami. Evolu\u010dn\u00ed probl\u00e9m tedy nep\u0159edstavuj\u00ed hybridi samotn\u00ed, ale jejich rodi\u010de, jeliko\u017e si \u0161patn\u011b vybrali sv\u00e9ho partnera. U n\u011bkter\u00fdch druh\u016f se vyh\u00fdb\u00e1n\u00ed se \u0161kodliv\u00e9mu k\u0159\u00ed\u017een\u00ed ji\u017e prok\u00e1zalo. Nap\u0159\u00edklad u lejsk\u016f \u010dernohlav\u00fdch jsou samci b\u011b\u017en\u011b velmi kontrastn\u011b zbaven\u00ed (l\u00e1kaj\u00ed t\u00edm sami\u010dky), ale na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech \u017eiji i \u0161ed\u011b zbarven\u00ed jedinci. Ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b \u017eije jim velmi podobn\u00fd druh (tak\u00e9 velmi kontrastn\u011b zbarven\u00ed samci) \u2013 lejsek b\u011blokrk\u00fd. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se tyto dva druhy mezi sebou zk\u0159\u00ed\u017e\u00ed, tak samice, co se vyl\u00edhnou, jsou neplodn\u00e9. A proto tam, kde se jejich are\u00e1ly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed, tak si sami\u010dky lejska \u010dernohlav\u00e9ho vyb\u00edraj\u00ed \u0161edav\u011b zbarven\u00e9 samce, kte\u0159\u00ed nejsou tak v\u00fdrazn\u00ed, a u kter\u00fdch maj\u00ed jistotu, \u017ee jsou jejich druhu. Je to jedin\u00fd spolehliv\u011b dokumentovan\u00fd p\u0159\u00edklad, kdy pohlavn\u00ed v\u00fdb\u011br vedl k vytvo\u0159en\u00ed m\u00e9n\u011b n\u00e1padn\u00e9mu zbarven\u00ed.<\/p>\n

GEOGRAFICK\u00c1 IZOLACE A ROZPAD DRUH\u016e<\/strong>
\nJist\u00e9 je, \u017ee geografick\u00e1 izolace skute\u010dn\u011b napom\u00e1h\u00e1 zrodu nov\u00fdch druh\u016f, a to t\u00e9m\u011b\u0159 bez v\u00fdjimky. Na dostate\u010dn\u00e9 izolovan\u00fdch m\u00edstech nach\u00e1z\u00edme druhy endemick\u00e9, kter\u00e9 se nevyskytuj\u00ed nikde jinde. Are\u00e1ly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u011bt\u0161iny druh\u016f nikdy nejsou zcela kompletn\u00ed, n\u011bkter\u00e1 m\u00edsta z\u016fst\u00e1vaj\u00ed v\u017edy neos\u00eddlena. Pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto perifern\u00edch oblastech by m\u011bly nov\u00e9 druhy vznikat nej\u010dast\u011bji \u2013 populace zde jsou mal\u00e9, a nav\u00edc jsou vystaveny jin\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m. Probl\u00e9m je v tom, \u017ee nen\u00ed jednoduch\u00e9 zjistit, jestli tak nov\u00e9 druhy opravdu vznikaj\u00ed. Pokud bl\u00edzce p\u0159\u00edbuzn\u00e9 druhy maj\u00ed vz\u00e1jemn\u011b se nep\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00ed are\u00e1ly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed, tak to poukazuje na alopatrickou speciaci, pokud ale bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed \u017eij\u00ed u sebe, tak jde nesp\u00ed\u0161 o sympatrickou speciaci. Uk\u00e1zalo se, \u017ee v\u011bt\u0161ina druh\u016f vznikla alopatrickou speciac\u00ed, ale existuj\u00ed v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 doklady sympatrick\u00e9 speciace? Uk\u00e1zalo se, \u017ee v jednom kamerunsk\u00e9m jeze\u0159e \u017eije dev\u011bt druh\u016f cichlid, kter\u00e9 patrn\u011b vznikly ze spole\u010dn\u00e9ho p\u0159edka a\u017e v tomto jeze\u0159e a nenamigrovaly tam zven\u010d\u00ed.<\/p>\n

Kate\u0159ina N\u011bme\u010dkov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jan Zrzav\u00fd, David Storch, Stanislav Mihulka Diverzita \u2013 \u010d\u00e1st p\u00e1t\u00e1 GALAP\u00c1GY A AFRICK\u00c1 JEZERA Charles Darwin dorazil roku 1837 na Galap\u00e1gy na sv\u00e9 lodi Beagle a zjistil mimo jin\u00e9, \u017ee zde \u017eij\u00ed tzv. zemn\u00ed p\u011bnkavy rodu Geospiza a n\u011bkolik p\u0159\u00edbuzn\u00fdch druh\u016f. Pt\u00e1ci byli o\u010dividn\u011b bl\u00edzce p\u0159\u00edbuzn\u00ed, ale ka\u017ed\u00fd druh m\u011bl jinak p\u0159izp\u016fsoben\u00fd zob\u00e1k k z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed … p\u0159e\u010d\u00edst v\u0161e<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":6,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[44],"tags":[45],"class_list":["post-13530","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ze-supliku","tag-ze-supliku"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/13530","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/6"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=13530"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/13530\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13532,"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/13530\/revisions\/13532"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=13530"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=13530"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gymhorice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=13530"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}